Cesta do hlubin sklepa

Text, který vznikl tak, že jsem své známé nechal bloudit se zavázanýma očima po sklepě. Nevycházel jsem ani tak ze získaného slovního materiálu jako spíš ze stavu naprosté bezmoci, do kterého jsem je tímto kouskem uvrhl. Najednou připomínali jakési nemotorné brouky, bezmocně se plácali místnostmi a naráželi do rozličných krámů, které jsem jim navíc ještě průběžně přemisťoval, takže se naprosto nemohli zorientovat. Text je volně přetaven do jednoho lyrického já, do promluvy  jednoho nešťastníka hledajícího po tmě brambory (ano, ty strašidelné všeobjímající hlízy), pro které ho kdosi poslal. Nejvíc mě na tom všem zajímal motiv slepoty a mapování prostoru skrze slova, pojmenovávání, proměřování.

Cesta do hlubin sklepa jako čisté namluvené audio zde.